Většinu závad, kvůli kterým auto na STK neprojde, odhalíte doma za dvacet minut – od prasklé žárovky po vyboulenou pneumatiku. Projděte si deset kontrol, které zvládnete bez dílny.
Většina vozidel, která na stanici technické kontroly neprojdou, nekončí kvůli zásadní poruše, ale kvůli prasklé žárovce, ztvrdlým stěračům nebo pneumatice s hloubkou dezénu 1,4 mm. Deset kontrol níže zvládnete na dvoře nebo v garáži za dvacet minut a ušetří vám druhou cestu na STK i opakovaný poplatek. Nové auto jde na první pravidelnou prohlídku po čtyřech letech od registrace, poté každé dva roky – stejně jako na emisní kontrolu.
1. Osvětlení: projděte úplně všechna
Nastartujte, postavte auto čelem ke zdi nebo k vratům asi metr daleko a rozsviťte vše, co máte: potkávací a dálková světla, přední i zadní mlhovky, obrysová světla, směrovky včetně opakovačů v blatníku nebo zrcátku, couvací světla, osvětlení registrační značky a brzdová světla včetně třetího. Brzdová a couvací světla potřebují pomocníka nebo telefon na stativu s nahráváním – sám ze sedadla na ně nedohlédnete. Světlomety musí být čisté, bez prasklin a zamlžení. Špatně seřízený sklon světel je samostatná závada, protože svazek oslňuje protijedoucí.
2. Pneumatiky: dezén, tlak i boule
Zákon u osobních aut kategorie M1 požaduje minimální hloubku dezénu 1,6 mm v hlavních drážkách. Kromě hloubky technik hodnotí celkový stav: praskliny, naříznuté bočnice, a hlavně vybouleniny. Běhoun s boulí znamená narušenou kordovou vrstvu a je to nebezpečná závada – s takovým kolem vás pošlou domů okamžitě. Na každé nápravě musí být stejný rozměr a typ pneumatik. Dohustěte na tlak uvedený na víčku nádrže nebo ve sloupku dveří; podhuštěné kolo ovlivní i měření brzd.
3. Brzdy: rovnoměrnost a ruční brzda
Najděte prázdné parkoviště a při nižší rychlosti vyzkoušejte, jestli auto brzdí rovnoměrně a netáhne na stranu. Zkontrolujte hladinu brzdové kapaliny – musí být mezi ryskami MIN a MAX. Kapalina pohlcuje vlhkost, proto se mění zhruba po dvou letech; stará kapalina snižuje bod varu a může znamenat horší výsledek na válcové zkušebně. Ruční brzdu ověřte na svahu nebo při rozjezdu – musí držet, obvykle na třetím až pátém zubu. Sledujte také kontrolky ABS a brzd na palubní desce.
4. Vůle v řízení a zavěšení
Nechte běžet motor, postavte kola rovně a otáčejte volantem v malém rozsahu doprava a doleva. Volný chod mezi reakcemi by měl být co nejmenší, znatelná vůle je závada. Pokud se při plném rejdu ozývá kvílení, zkontrolujte hladinu kapaliny posilovače. Při zvednutém vozidle – vždy s pořádnými podpěrami, ne jen na heveru – zakývejte každým kolem svisle i vodorovně. Vůle v čepech, silentblocích nebo ložisku se projeví jako klepání. Prohlédněte i manžety poloos, prasklá manžeta znamená únik vazelíny.
5. Úniky provozních kapalin
Podívejte se pod auto na místě, kde běžně parkujete. Čerstvé skvrny od oleje, chladicí nebo brzdové kapaliny jsou závada, kterou technik na zvedáku odhalí spolehlivě. Dolijte chladicí směs na správnou úroveň a zkontrolujte olej. Pokud mezi kontrolami ubývá výrazně víc než obvykle, neodkládejte to až na termín STK.
6. Výfuk a příprava na emise
Kontrolka motoru (MIL) nesmí svítit. Pokud svítí nebo bliká, emisní kontrolou vozidlo neprojde, dokud se závada neodstraní – ať jde o lambda sondu, katalyzátor nebo cívku. Všímejte si barvy kouře: modrý znamená spalování oleje, bílý únik chladicí kapaliny, černý příliš bohatou směs. Před emisní kontrolou projeďte 15 až 20 kilometrů, aby motor a katalyzátor dosáhly provozní teploty; studený motor má vyšší emise a může vás poslat na opakování.
7. Čelní sklo, stěrače a ostřikovače
Prasklina nebo hvězdice v zorném poli řidiče je vážná závada, se kterou auto na STK neprojde. Stěrače musí stírat bez šmouh a pruhů, ztvrdlá guma po zimě je častý problém. Ostřikovače musí stříkat na sklo, ne pod něj; trysky se dají seřídit špendlíkem. Zkontrolujte obě zpětná zrcátka a jejich aretaci, u elektrických i funkčnost nastavení.
8. Bezpečnostní pásy a povinná výbava
Všechny pásy se musí samovolně navíjet, nesmí být přetržené ani zauzlované a zámek musí slyšitelně cvaknout. U povinné výbavy dejte pozor především na lékárničku – obsah i obal mají datum expirace a prošlá lékárnička je závada. Dále zkontrolujte výstražný trojúhelník, reflexní vestu (musí být dosažitelná z místa řidiče, ne v zavaleném kufru), hever a klíč na kola.
9. Karoserie, VIN a registrační značky
Registrační značky musí být čitelné, rovné a řádně upevněné; znečištěná nebo ohnutá značka je závada, kterou snadno odstraníte ještě před příjezdem. VIN musí být čitelné a shodné s údaji v technickém průkazu, zkorodované VIN komplikuje identifikaci vozidla. Prohlédněte prahy, lemy blatníků a nosné prvky podvozku – prorezlé nosné části, uložení náprav nebo prahy patří mezi vážné až nebezpečné závady.
10. Doklady a čisté auto
Vezměte velký i malý technický průkaz a zkontrolujte, že údaje odpovídají skutečnosti – rozměr pneumatik, počet míst k sezení. Auto před STK umyjte: technik lépe vidí na podvozek, na netěsnosti i na stav brzd, a vy sami při mytí často objevíte prasklinu nebo únik, který byste přehlédli. Na prohlídku si vyhraďte čas i na případnou zkušební jízdu, kterou může technik vyžadovat.
Co technik hodnotí jako vážnou závadu
Závady se dělí na lehké, vážné a nebezpečné. Lehká závada, například drobná koroze karoserie mimo nosné prvky, prohlídku neblokuje a jen se zapíše do protokolu. Vážná závada znamená, že vozidlo nevyhovuje a musíte po opravě na opakovanou prohlídku. Nebezpečná závada – vyboulená pneumatika, prorezlé uložení nápravy nebo nefunkční brzdy – znamená, že vozidlo nesmí dál na silnici. Stejně tvrdě dopadá svítící kontrolka motoru u emisí a prasklina v zorném poli řidiče.
Foto: Gustavo Fring / Pexels