Spotřeba paliva nezávisí jen na stylu jízdy. Tlak v pneumatikách, stav filtrů, olej nebo přibrzďující brzdy přidají klidně přes litr na sto kilometrů — a většinu z toho řidič odhalí sám.
Rozdíl mezi autem, které jezdí za 6,5 l/100 km, a stejným vozem za 8 l/100 km, nebývá v noze řidiče. Bývá v sedmi věcech, které se dají zkontrolovat během hodiny — bez zvedáku a bez diagnostiky.
1. Tlak v pneumatikách: měřit za studena každé dva až čtyři týdny
Předepsaný tlak najdete na štítku ve sloupku dveří řidiče, na víčku nádrže nebo v manuálu. U běžných kompaktů se pohybuje mezi 2,0 a 2,4 baru, u dodávek a SUV je vyšší. Měřte vždy za studena, ideálně ráno před jízdou — po jízdě je tlak vyšší kvůli zahřátí a naměřená hodnota mate.
Pomalá netěsnost, kvůli které uteče 0,5 baru, zvýší valivý odpor a spotřebu zhruba o 3 až 5 procent. Při nájezdu 15 000 km ročně a spotřebě 7 l/100 km to znamená 30 až 50 litrů paliva navíc. Přifouknout nad předpis sice spotřebu mírně sníží, ale zhorší přilnavost a sjíždí střed běhounu — vyplatí se držet se hodnoty od výrobce.
2. Vzduchový filtr: ucpaný papír dusí motor
U moderních motorů s hmotnostním měřičem vzduchu si řídící jednotka dávku paliva doladí, takže dopad ucpaného filtru na spotřebu není tak dramatický jako u starších karburátorových motorů. I tak ucpaný filtr zhoršuje ochotu motoru jít do otáček a nutí řidiče víc šlapat na plyn. Filtr stojí pár stovek a vyměníte ho šroubovákem; kontrolujte ho při každé výměně oleje, při prašném prostředí i častěji.
3. Olej a jeho viskozita
Viskozita oleje přímo ovlivňuje vnitřní tření motoru. Nízkoviskózní oleje (0W-20, 0W-30), které dnes řada výrobců předepisuje, snižují odpor čerpadla i ložisek. Pokud do motoru předepsaného na 0W-20 nalijete 5W-40 „pro jistotu“, o pár desetin litru na sto kilometrů si připlatíte. Zároveň kontrolujte hladinu — jízda s olejem na minimu zvyšuje tření i teplotu.
4. Přibrzďující brzdy: poznáte je hmatem po jízdě
Zadřený brzdový třmen, zarezlý pístek nebo zatuhlý bovden ruční brzdy drží destičku na disku i mimo brzdění. Spotřeba roste, disk se přehřívá a destičky odcházejí. Test je jednoduchý: po běžné jízdě opatrně sáhněte na ráfek jednotlivých kol. Kolo, které je výrazně teplejší než ostatní, přibrzďuje. Druhá kontrola — zvedněte auto a protočte kolo rukou; musí se otáčet volně a bez odporu.
5. Geometrie a sbíhavost kol
Rozhozená geometrie zvyšuje valivý odpor, protože se pneumatika smýká bokem. Projevuje se i nerovnoměrným sjížděním vnitřní nebo vnější hrany běhounu a volantem, který táhne do strany. Seřízení geometrie na 3D stolici stojí v řádu stovek až nízkých tisíců korun a dělá se po výměně ramen, tlumičů nebo po tvrdším nárazu do obrubníku.
6. Lambda sonda a zapalovací svíčky
Vadná lambda sonda pošle do řídící jednotky špatný údaj o složení směsi a motor přejde na bohatší dávku paliva „pro jistotu“. Spotřeba může vyskočit o 10 až 20 procent a zároveň se zhorší emise — na emisní kontrole se to pozná na zvýšených hodnotách CO. Stejný efekt mají opotřebené zapalovací svíčky: vynechávání zapalování znamená nedokonalé spálení a vyšší spotřebu i neklidný chod naprázdno.
7. Klimatizace: kompresor bere výkon motoru
Kompresor klimatizace je poháněný řemenem od motoru, takže každá zapnutá klimatizace znamená práci navíc. Podle velikosti motoru a venkovní teploty roste spotřeba zhruba o 0,5 až 1,5 l/100 km; u malých motorů je dopad na jednu jízdu výraznější. Zapínat ji na krátké popojížďky ve městě se nevyplatí, na dálnici ale jízda s otevřenými okny kvůli aerodynamickému odporu spotřebu zvyšuje víc než klimatizace.
Kolik to dělá dohromady
Samotné pneumatiky podhuštěné o 0,5 baru přidají 0,2 až 0,35 l/100 km. Přibrzďující kolo klidně dalších 0,3 litru. Vadná lambda sonda u auta jedoucího za 7 l/100 km znamená podle míry bohatosti směsi 0,7 až 1,4 litru navíc. Sečteno u vozu, který má víc těchto problémů současně, se řidič snadno dostane na 1,5 l/100 km nad hodnotou, které by auto dosahovalo v dobrém stavu — a to všechno při stejném stylu jízdy.
Foto: Andrea Piacquadio / Pexels