Vláda od 1. října obnovuje regulaci cen pohonných hmot. Zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr a zároveň na měsíc snižuje spotřební daň z nafty.
Od 1. října se v Česku vrací regulace cen pohonných hmot. Vláda zastropuje marže prodejců paliv na maximálně 2,50 koruny na litr a současně na měsíc sníží spotřební daň z motorové nafty. Jde o stejná opatření, která kabinet zavedl už na jaře letošního roku. Týkají se nafty a benzinu Natural 95, prémiových paliv se regulace netýká.
Co konkrétně vláda zavádí
Spotřební daň z nafty činí v Česku 9,95 koruny na litr. Vláda ji sníží o 1,939 koruny, tedy na nejnižší hodnotu, kterou připouštějí evropské směrnice. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je teoretický dopad do konečné ceny po započtení DPH 2,35 koruny na litr. „Pokud se nižší daň plně promítne do cen u čerpacích stanic, padesátilitrová nádrž nafty vyjde zhruba o 118 korun levněji, než by vyšla bez tohoto opatření,“ spočítal Kovanda.
Druhým opatřením je zastropování marží prodejců paliv na maximálně 2,50 koruny na litr. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) k tomu uvedla: „Od 1. října obnovujeme osvědčenou regulaci cen pohonných hmot a zároveň na měsíc snižujeme spotřební daň z nafty na evropské minimum. Toto opatření bude působit výrazně protiinflačně, uleví firmám i domácnostem a udrží ceny paliv v České republice na nejpříznivějších úrovních v EU.“
Kde zjistíte maximální cenu
Maximální prodejní cenu paliv bude opět zveřejňovat ministerstvo financí na svém webu. Stane se tak vždy nejpozději do 14 hodin pro následující den. V pátek ministerstvo zveřejní cenu na víkend a zároveň na pondělí.
Kolik paliva stojí teď
Podle našich dat z mBenzin.cz, kde sbíráme ceny od řidičů i z veřejných zdrojů, stál v neděli 20. září litr benzinu Natural 95 v Česku průměrně 45,46 koruny a litr nafty 49,76 koruny. Aktuálně činí celostátní průměr 45,54 Kč/l u Naturalu 95 a 49,95 Kč/l u nafty, která od 16. září zdražila z 48,53 Kč/l. Denní vývoj, rozpětí cen a průměry podle krajů nabízí přehled aktuálních průměrných cen pohonných hmot v ČR.
Regulace podle předsedy SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka dává smysl ve chvíli, kdy se cena přiblíží hranici 60 korun za litr. Majitelé čerpacích stanic nařčení z vysokých marží odmítají. „Je to úplně stejná situace jako na jaře letošního roku. V té době jsme slýchali, jak pumpaři nehorázně vydělávají na válce, mají nehorázné marže. Nyní je to úplně stejné. Znovu se ukazuje, že čerpačky situaci nezneužívaly,“ řekl Indráček.
Proč paliva zdražují
Hlavním důvodem růstu cen je podle dostupných informací eskalace války na Blízkém východě a s ní spojené praktické uzavření Hormuzského průlivu. Tudy putuje zhruba pětina světové ropy a plynu, takže blokáda způsobila na ropném trhu přibližně desetiprocentní výpadek dodávek. Druhým faktorem jsou nízké kapacity rafinérií a omezené dodávky motorové nafty v souvislosti s válkou na Ukrajině. „V posledních měsících došlo k výpadkům rafinérií a k omezení vývozu hotových paliv z Ruska a z Blízkého východu. Zbývající rafinérie přitom často pracují blízko svých kapacit a výrobu nafty prostě nelze jen tak rychle navýšit,“ připomněl hlavní analytik společnosti CitFin Miroslav Novák.
Mimořádná daň pro rafinérie
Vedle regulace zavádí stát mimořádnou sektorovou daň pro rafinérie. Uplatňovat se bude v letech 2026 a 2027 a činit bude 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Odhadovaný přínos opatření je přibližně 5,5 miliardy korun za rok 2026. Ministryně financí připustila, že pokud se situace nezlepší, může zdanění přinést další příjmy i v příštím roce. Podle Schillerové se nezdaňuje běžné podnikání: „Zdaňujeme pouze část mimořádné marže, která nevznikla díky vyšší efektivitě nebo investicím, ale v důsledku bezprecedentní situace na světových trzích. Polovina mimořádného nárůstu marže navíc zůstane společnosti a samotná daň bude daňově uznatelným nákladem.“
V Česku stojí dvě rafinérie – v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou. Obě spadají do koncernu Orlen. Sousední Polsko zavedlo mimořádné zdanění rafinérské marže ve výši 60 procent, což má největší dopad právě na skupinu Orlen. Podle ministerstva financí je přitom prostor tuzemského výrobce paliv pro zvyšování cen omezen evropským trhem a konkurencí dovozů. Dovoz v roce 2025 činil přibližně 42 procent české spotřeby motorové nafty. „Pokud by proto domácí rafinérie zvýšila cenu výrazně nad úroveň evropských kotací a nákladů na dovoz, zahraniční dodavatelé by získali cenovou výhodu a tuzemský výrobce by riskoval ztrátu zákazníků. Vyšší prodejní cena by mu navíc zvýšila hrubou marži, a tedy také základ mimořádné sektorové daně,“ vysvětlilo ministerstvo financí na svém webu.
Opoziční ODS tento výklad nesdílí. „Mimořádná daň pro rafinérské marže může nakonec přinést další problémy, a to jak právní, tak i dopady do konečných cen. Rafinérie si budou kompenzovat náklady na vyšších cenách,“ reagoval předseda ODS Martin Kupka. Dopravci naopak zásah vítají. Generální tajemník sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř připomněl, že spotřební daň snižuje i řada jiných států: „Vzhledem k tomu, že snížení spotřební daně nabízejí i jiné státy, například Rumunsko nebo Španělsko, rozhodlo se také Německo a další se přidávají, hrozilo vážné ohrožení konkurenceschopnosti našich autodopravců a jejich následné vytlačení z evropského trhu.“
Foto: Erik Mclean / Pexels