Dvanáct bodů může řidič nasbírat i bez úmyslu – stačí projet křižovatku na oranžovou nebo nechat telefon v ruce při čekání na zelenou. Pět přestupků, které se v provozu stanou nevědomky, a co za ně hrozí.
Bodové hodnocení řidičů funguje v Česku od roku 2006 a jeho základ se nemění: přestupky jsou ohodnoceny body, které se sčítají v registru řidičů. Kdo dosáhne dvanácti bodů, přijde o řidičské oprávnění a zpět ho získá jen po přezkoušení z odborné způsobilosti – tedy po novém testu z pravidel provozu a po praktické jízdě v autoškole. Proto se vyplatí znát situace, které řidiči běžně vyhodnotí jako „ještě v pořádku“, ale přestupkem skutečně jsou.
1. Oranžová na semaforu a vjetí do plné křižovatky
Oranžová „Pozor!“ neznamená „přidej plyn“. Řidič může pokračovat v jízdě jen tehdy, když už nemůže bezpečně zastavit. Samotný průjezd na oranžovou tedy zpravidla přestupkem není – přestupek ale vzniká dvěma způsoby.
Prvním je situace, kdy vjedete do křižovatky, i když je za ní plno, a zůstanete stát uvnitř. Zákon o provozu na pozemních komunikacích zakazuje vjet do křižovatky, nedovoluje-li situace pokračovat v jízdě tak, abyste v ní nemuseli zastavit. Je to klasická chyba v ranní špičce: řidič se drží nárazníku auta před sebou, vjede na zelenou – a zůstane stát v křižovatce. Druhým způsobem je průjezd na červenou. Ten patří k nejpřísněji trestaným přestupkům, ve správním řízení se za něj ukládá pokuta až do 7 500 Kč a k ní se připočítají body.
Jak se vyhnout: před vjetím do křižovatky se nedívejte jen na semafor, ale i na prostor za křižovatkou. Pokud byste zůstali stát v křižovatce nebo na přechodu, počkejte na další zelenou – i když za vámi někdo zatroubí.
2. Parkování blíž než pět metrů od přechodu
Zákon zakazuje zastavení i stání na přechodu pro chodce a ve vzdálenosti menší než pět metrů před ním. Stejné pravidlo platí pro křižovatku: nesmí se stát na ní, ani pět metrů před hranicí křižovatky a pět metrů za ní. Řada řidičů si myslí, že „u přechodu“ znamená přímo na zebře, a auto nechá metr před vodorovným značením – to je ale přesně ten zakázaný případ.
Pět metrů je přitom o něco víc, než měří běžný kombík (kolem 4,7 m). Když tedy stojíte tak, že na přechod dohlédnete přes kapotu a chodec musí vyjít na silnici mimo zebru, skoro jistě parkujete v zakázaném prostoru. Pozor i na chodník: stání na něm je povoleno jen tam, kde to dovoluje dopravní značka, a vždy musí zůstat volný pruh alespoň 1,5 metru široký pro chodce. Samostatnou kapitolou je stání na vyhrazeném místě pro vozidla přepravující těžce postižené osoby bez platného průkazu.
Jak se vyhnout: pět metrů si odměřte podle délky vlastního auta, ne odhadem „na dohled“. Před zaparkováním se podívejte, kde přesně zebra začíná a kde končí křižovatka.
3. Telefon v ruce – i když auto stojí na červené
Zákon o provozu na pozemních komunikacích zakazuje při řízení držet v ruce telefon nebo jiné záznamové zařízení. Klíčové slovo je „držet“: přestupek nespácháte až telefonováním, ale už tím, že máte přístroj v ruce. Patří sem čtení zprávy na semaforu, přepínání skladby na displeji i navigace v ruce místo v držáku. Za držení telefonu se připisují 3 body a připočítává se k nim pokuta.
Pozor na výmluvu „vždyť jsem stál“. Máte-li nastartováno a jste zařazeni v provozu, jde o řízení – a je jedno, že svítí červená. Telefon patří do držáku, hlasitý odposlech nebo handsfree ve voze jsou v pořádku. Navigaci si nastavte ještě před rozjezdem, ideálně na místě, kde se dá bezpečně zastavit.
4. Chodec na přechodu a předjíždění před ním
Řidič musí umožnit chodci přejít vozovku a nesmí ho ohrozit. Pozornost je potřeba věnovat i chodci, který k přechodu teprve přichází a chystá se vstoupit do vozovky. Typickou nevědomou chybou je ale i něco jiného: zákon zakazuje předjíždět na přechodu pro chodce a v těsné blízkosti před ním. Když před přechodem objedete pomalejší auto – i kdyby na zebře zrovna nikdo nebyl – jde o přestupek.
Druhá častá situace je přehlédnutý chodec v protisměru: řidič si všimne jen jedné poloviny přechodu, rozjede se a nevnímá chodce, který vstupuje z druhé strany. Jak se vyhnout: k přechodu sundejte nohu z plynu, dívejte se na oba konce zebry a předjíždění si nechte na dobu, kdy je přechod bezpečně za vámi.
5. Jízda ze špatného pruhu na křižovatce
Šipky na vozovce, dělené pruhy a značky před křižovatkou určují, kterým směrem se z kterého pruhu smí jet. Jet z odbočovacího pruhu rovně nebo odbočit z pruhu, který je určen jen pro jízdu v přímém směru, je přestupek. Řidiči se do špatného pruhu dostanou většinou nevědomky: v hustém provozu se nestihnou včas přeřadit, a pak „to vezmou“ z pruhu, ve kterém právě stojí. Na velkých křižovatkách se navíc režim pruhů mění podle času a navigace vás vede jinudy než značení na vozovce.
Jak se vyhnout: pruhy řešte s předstihem, ne až na stopčáře. Když zjistíte, že jste ve špatném pruhu, je bezpečnější projet křižovatku podle svého pruhu a otočit se později – přeřazení přes plnou čáru těsně před křižovatkou je další přestupek a zároveň riskantní manévr.
Kolik máte bodů a co dělat při dvanácti
Stav svého bodového hodnocení zjistíte v registru řidičů – elektronicky přes Portál dopravy po přihlášení identitou občana (bankovní identita, eObčanka nebo Mobilní klíč eGovernmentu). Uvidíte tam i jednotlivé záznamy o přestupcích.
Policista může méně závažný přestupek vyřešit blokovou pokutou přímo na místě a body se připisují i v tomto případě. Blokovou pokutu můžete odmítnout a nechat věc projednat ve správním řízení na obecním úřadě s rozšířenou působností, kde se pokuta ukládá v zákonné sazbě. Beztrestné to ale není: pokud je přestupek prokázán, body se do registru zapíšou v obou případech. Hranice dvanácti bodů je přitom nízká – čtyři přestupy po třech bodech a řidičský průkaz putuje na úřad.
Foto: Roman Pohorecki / Pexels